|
| |
|
|
Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby.
|
|
|
Lidová hudba v tvorbě českých autorů
Melichárková, Alžběta ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá přítomností lidové hudby a kultury v díle čtyř českých autorů, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V teoretické části jsou skladatelé postupně představeni, a to s důrazem na stěžejní momenty a vlivy, které následně formotvorně působily na jejich vztah k lidové hudbě. Vysvětleny jsou i historicko- společenské souvislosti nutné k pochopení této problematiky. Dále jsou zde společně s notovými ukázkami uvedeny skladby, které vykazují inspiraci lidovou hudbou nebo přímo její užití. V praktické části jsou některé z nich použity jako výchozí hudební materiál pro výukové aktivity. Tyto aktivity byly vytvořeny pro výuku hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Využívají přístupnou lidovou hudbu jakožto prostředek k pochopení poslechově složitější vážné hudby. Veškeré aktivity jsou prověřeny pedagogickou praxí a jsou opatřeny popisem, cíli, metodickým komentářem a graficky zpracovanými materiály.
|
|
| |
|
| |
|
|
Choral music in Albania
Rapaj, Mario ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji albánské sborové hudby od počátku 20. století až po současnost. Poskytuje obecnou historii albánské kultury a politické situace v kontextu rychlých změn, které se udály během 20. století a které ovlivnily hudební život v Albánii. Tyto důležité proměny jsou prezentovány a analyzovány ve skladbách tří významných albánských skladatelů sborové tvorby z různých generací, jejichž životní dráhy a tvorba se rozprostírají v průběhu minulého století. Prostřednictvím těchto analýz je zkoumán a zobrazen vývoj albánské sborové hudby i to, jak moderní skladatelé uchovávají tradiční lidové elementy, přestože jsou ovlivňováni kulturním a politickým kontextem své současnosti.
|
|
| |
|
|
Ženy jako autorky písňových textů poslední doby
Čížková, Karla ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o tvorbě současných ženských autorek písňových textů a poukázat na témata, kterým se převážně věnují. Dílčím cílem je také zjistit, zda existují specificky ženská témata a specificky ženské vyjadřování a jazyk. Jádrem práce je komentovaná antologie textů. Sem jsou zařazeny texty autorek, které jsou samy také autorkami hudby a interpretkami svých písní, tvoří přibližně v posledních deseti letech a vydaly alespoň jedno autorské CD Docházím k závěrům, že ženy se ve svých textech věnují především partnerským vztahům, lásce jako zvláštnímu citu, rodině a mateřství a také postavení samy sebe ve světě a smyslu vlastní existence, víře či sexualitě. Charakteristické pro ženské autorky je, že pohlíží na věci tak, jakoby těm samým tématům muži nemohli porozumět. Specifický je také jazyk ženských autorek a motivy, které používají jako vyjadřovací prostředky: jsou to především něžné a křehké obrazy a metafory, intuitivní a hravé slovní hříčky. V některých textech se ženy snaží vymezit vůči stereotypu ženy zasazením textu do typicky mužského prostředí, popřípadě použitím "mužského" slovníku.
|
|
| |
|
|
Housle a jejich využití v hodinách HV na 1. stupni ZŠ
Štychová, Jana ; Kubátová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma housle a jejich využití ve výuce HV na 1. stupni ZŠ. Teoretická část představuje housle z hlediska jejich zrodu, konstrukce a vývoje, uvádí známé houslisty, technické možnosti hry na housle a spojení houslí s lidovou hudbu. Praktickou část tvoří metodický materiál začleňující housle do výuky hudební výchovy na 1. stupni ZŠ. Metodický materiál je zpracovaný do jednotlivých témat. KLÍČOVÁ SLOVA vznik houslí, vývoj houslí, lidová hudba, hra na housle, zvukomalba, metodika HV
|
host ::
RSS.